Významnou událostí, kterou jsme si v roce 2002 připomněli, bylo stoleté trvání naší školní budovy.
Byla to veliká událost nejen pro školu, obec, ale i širokou veřejnost. Při této příležitosti jsme pátrali po prvních zmínkách o školství v Kelči.
Podle popisu farnosti z roku 1429 jsme se dočetli, že existovalo již v době předhusitské. Z pozdějších písemností jsme se dozvěděli, že v 17. století byl učitel význačnou osobností, která se starala nejen o vzdělání dětí, ale prováděla i zápisy v gruntovní knize.
Za vlády Marie Terezie, kdy byla zavedena povinná školní docházka pro všechny děti, se ze zpráv místního kronikáře dovídáme, že škola bývala v Pastrnkově chalupě. Byla to jen jedna místnost, špatně osvětlená, vybavená. Není divu, že prostory nevyhovovaly.
Proto se začala stavět nová škola poblíž kostela, na zahradě Antonína Urbance. Dne 27.11.1821 byla slavnostně otevřená nová budova městské školy. Vystřídalo se zde spousta učitelů, kteří na této škole učili. K této staré škole nerozlučně patří jméno učitele Františka Křičky, který do Kelče přišel v roce 1877 z Nového Města na Moravě. Pod jeho vedením byl zaznamenán velký rozvoj kelečského školství. Hned po příchodu začal psát školskou kroniku, kde zapisoval veškeré dění školy. Zaváděl do vyučování nové předměty, jako byl tělocvik, konaly se zajímavé pěší výlety po místním okolí, nacvičovaly se besídky, psal články do odborných časopisů. V této době bylo ve škole zapsáno 697 dětí, a i když byly neustále prováděny nejrůznější stavební úpravy, budova školy po 80-ti letech začala nevyhovovat. Postavit novou školu se však Františkovi Křičkovi již nepodařilo. Překazila to zákeřná nemoc, které 7.12.1891 podlehl. Tohoto úkolu se chopil Antonín Svěrák, který ve škole působil, jako učitel. Po Křičkově smrti byl dosazen městskou radou na místo nadučitele.
V kelečském školství i samotné Kelči sehrál Antonín Svěrák také velmi důležitou roli. Nejen, že sepsal Kroniku města Kelče, ale zasadil se o postavení nové budovy školy, která by reprezentovala město. Vyhotovení plánů bylo zadáno vsetínskému staviteli a architektovi M.Urbánkovi. Stavba byla zadána 
prostějovským stavitelům Konečnému a Nedělníkovi za dohodnutý obnos 176 000 korun, který byl v konečné fázi překročen asi o padesát pět tisíc. Práce postupovaly rychle, takže 1.června roku 1902 byla slavnostním vysvěcením místním farářem otevřena krásná, na tehdejší dobu moderní budova školy, která patřila a stále patří mezi významné dominanty města Kelče. První školní rok byl zahájen 18.září 1902, se čtyřčlenným pedagogickým sborem v čele s ředitelem Františkem Duškem. V okolí školy byla vybudovaná školní zahrada s besídkou, kde byly vyměřeny záhony, vysazeny okrasné keře a stromy. Na seznamu nejlepších žáků, mimo jiné, najdeme jména jako byl Otto Haša, Vojtěch Jasný, který později na této škole působil jako ředitel. Byl to právě on, který na počest založení Československa na jaře roku 1919 vysadil na školním dvoře lípu, která nám tuto dobu ještě dnes připomíná. Nemůžeme nevzpomenout jména ředitelů a učitelů, kteří na této škole působili: jako např. Stanislav Tauber, Josef Rolinc, Josef Šrda, Antonín Svěrák, Emanuel Helštýn, František Kysilka, Antonín Viche, Josef Kyselý, Josef Glóza, Otakar Flajšar, Františka Hýžová. Mohli bychom tak pokračovat dál. Byl by to velmi dlouhý seznam pedagogů, kteří se starali o vzdělání dětí po dlouhé generace. Tito jmenovaní i nejmenovaní, Ti všichni, učitelé, správní zaměstnanci si zaslouží velké poděkování.
Tak jako dějiny prochází změnami, tak i život na naší škole. V posledních letech škola prošla rozsáhlou úpravou. Rozrostla se o velkou moderní přístavbu, kde jsou odborné učebny, velká tělocvična, školní družina. Byla zde také provedena rekonstrukce školní jídelny a kuchyně podle nejnovějších předpisů a norem. V přízemí byly vybudovány krásné šatny a v celé škole moderní sociální zařízení. Tyto změny by měly vytvořit co nejlepší podmínky pro chod celé školy, aby po čase všichni žáci a zaměstnanci rádi vzpomínali na školní léta, které zde prožili.