Školní rok 2018/2019 opravdu končí. Je to čas, abychom zhodnotili a shrnuli všechno, co jsme se naučili.
V hodinách Vlastivědy jsme se již v září připravovali na 100.výročí vzniku Československa. Vyhledávali jsme a zpracovávali informace, navštívili výstavu Kelč v průběhu století. Byli jsme přítomni při vysazování lípy na školním dvoře.
Pak jsme pátrali po historii našeho městečka. Seznamovali jsme se s památnými místy, stavbami a povídali jsme si o významných rodácích. Navštívili jsme zámek, prošli se Kelčí. Víme, že vedle kostela sv.Petra a Pavla je budova staré školy, kde se narodili sourozenci Křičkovi. Je tam také umístěno Muzeum dýmkařství. To druhé muzeum – soukromé, je věnováno motorkám. Vlastní ho pan Vladimír Stříteský. A tak jsme si po domluvě naplánovali na středu 12.6.2019 prohlídku tohoto MOTOMUZEA.
Byli jsme překvapeni, jaké poklady tam na nás čekaly. Když jsme vstoupili do samotné místnosti muzea, ucítili jsme vůni benzínu a novoty. Motorky byly úhledně seřazeny v řadách, naleštěné a vypadaly jako nové. Přitom ta nejstarší má 70 let. Když se mezi námi objevil pan Vladimír Stříteský, měli jsme radost. A tak jsme si zahráli na reportéry. Přemístili jsme se na připravené lavičky a začali jsme. Přečtěte si, co jsme se dozvěděli.
- Co Vás přivedlo k založení MUZEA motorek? Jirka
„Byl to můj klukovský sen. Motorky jsem měl rád od svých dětských let. Celé své mládí jsem se zajímal o motocykly.“
- Kdy jste si toto přání mít vlastní muzeum, vyplnil? Zdeněk
„Když se mi blížila doba důchodového věku, rozhodl jsem se, že volný čas budu věnovat renovaci motocyklů. Z toho později vyplynula potřeba motorky někde umístit. A potom tu bylo moje přání předat něco další generaci. V uskutečnění mého snu mi pomáhala celá rodina. Za podpory mé manželky a pomoci mých synů a jejich rodin se to povedlo.“
- Jak jste k těmto motorkám přišel? Petr
„Některé byly mé vlastní, jiné mi darovali přátelé a některé jsem koupil na burze nebo od lidí, kterým jsem slíbil, že je opravím, ale dál neprodám.“
- Která motorka je nejstarší?Štěpán, Bětka
„Nejstarší motorka je „Jawa – OGAR 350“ typ 12, r.v.1949“ , která je pro mě nejcennější. Je velmi vzácná, protože takových strojů bylo vyrobeno jen málo. Tajně se vyvíjela již v době 2.světové války a po skončení byla sestrojena. Když jsem ji v roce 2016 získal, byla ve velmi špatném stavu a téměř celou jsem ji musel za pomocí svých synů nově zrenovovat. Dnes je nádherná.“
- A která je nejmladší a která je poslední ve vaší sbírce? Monika
„Nejmladší je Simson Skutr, který jsem koupil v roce 1989 svým synům a poslední ve sbírce je Jawa 50 typ 05.“
- Kolik máte v současné době kusů? A jsou všechny funkční? Vojta
„ V současné době máme vystavených 30 kusů. Všechny vystavené motorky jsou funkční.“
- Kterou máte nejraději a proč? Bára
„Nejraději mám Pionýra 555, protože ho vlastním od svým mladých let,“
- Jak dlouho Vám trvá dát motorku do pojízdného stavu ? Která Vám dala nejvíce práce? Anetka
„Vždy záleželo na stavu motorky. Některá se opravovala 3 měsíce, jiná i déle. Bylo období, kdy jsem udělal 8 motorek za rok. Nejvíce práce mi dala Jawa 250, typ 11 pérák , r.v. 1951, a to z důvodu velmi špatného stavu. Mou největší radostí je, když po celkové renovaci přijde čas, kdy se do nádrže nalije benzín a otočí klíčkem a motorka naskočí a jede na jedno našlápnutí.“
- Kde sháníte náhradní součástky?
„ Kupuji na burze, opravuji nebo si vyrábím sám. Čalounění si nechávám dělat v Ratiboři,
kde mi vždy vyhoví.“
- Jak se jmenovala vaše první motorka? Saša
„ Má první motorka se jmenovala Moped Stadion S 11 a byla z roku 1959.“
11.Měl jste nějakou nehodu na motorce? David
„ Ano. Jako mladý kluk jsem měl nehodu u kostela v Kelči, kde mi jiný řidič nedal přednost. Měl jsem rok problémy s rukou. Bohužel i to se někdy stává.“
- Na které motorce jezdíte nejraději a proč? Esterka
„ Jawa 350 – Ogar. Je to moje srdcovka.“
13.Vzpomenete si na nějakou pěknou příhodu, která se váže k motorkám? Alice
„Nevzpomínám si na žádnou konkrétní příhodu, ale měl jsem vždy radost, když jsem získal nějaký, pro mě zajímavý stroj a podařilo se mi ho opravit.“
- Říká se, že nejkrásnější jízda je na hřbetu koně, může se toto tvrzení srovnat s jízdou na motorce? Agátka
„Záleží na pohledu na věc. Když má někdo rád koně, bude tvrdit, že má pravdu on, ale protože já mám rád tyto stroje, budu říkat, že jízda na motorce přináší pocit uspokojení, radosti, štěstí a to takové, jaké se snad nedají ani popsat.“
- Co byste popřál současným motorkářům? Jirka a Anetka
„Přeji Všem motorkářům, aby jezdili ohleduplně, bezpečně, neohrožovali sebe a druhé a užívali si ten krásný pocit, který může mít jen motorkář.“
U Stříteských s nám moc líbilo. Dokonce jsme dostali i občerstvení, které nám připravila maminka od Anetky. O pitný režim se nám postarala maminka od Vojty. Pak jsme si posedali na trávník, vytáhli tužku a skicák a pustili jsme se do kreslení dvou motocyklů, které nám na naše přání vytáhl pan Stříteský mladší. A co k tomu dodat? Ať si každý udělá úsudek sám. Na vystavených motocyklech je vidět kus poctivé práce, která byla dělána srdcem a s láskou. Nejlépe bude, když se tam zajdete podívat. Určitě Vás po domluvě rádi provedou. Opravdu to stojí za to!
Žáci 4.B
