Školní zralost,je schopnost dítěte přizpůsobit se nárokům, které na ně klade škola, resp. školní vyučování. Je to takový stav tělesného a psychosociálního vývoje, kdy je dítě přiměřeně fyzicky i psychicky disponováno pro požadovaný výkon ve škole a kdy samo zažívá pocit uspokojení ze zvládání úkolů, které jsou na ně kladeny.Za nezralé můžeme označit děti s dílčím oslabením ve vývoji některých psychických funkcí a schopností. Jejich celková rozumová úroveň musí odpovídat širší normě, neměla by být nižší než lehce podprůměrná. Pokud by nadání dítěte bylo nižší, tedy hluboce podprůměrné, jednalo by se již o snížení předpokladů pro zvládnutí požadavků základní školy a odložení školní docházky by zde nesplnilo svůj účel. Současná společnost vyžaduje od svých členů stále vyšší nároky na vzdělání, což je patrné i v nižších třídách ZŠ. Ne všechny děti však do školy nastupují s dobrými předpoklady pro její úspěšné zvládání, existuje zde řada faktorů příznivě nebo naopak nepříznivě ovlivňujících školní úspěšnost. Jak vlastně má vypadat dítě, které je pro školu zralé? Je vhodné uvažovat o odkladu školní docházky? Tyto otázky trápí mnohé rodiče dětí předškolního věku a jsou také častým důvodem k návštěvě Pedagogicko psychologické poradny, kde jim mohou v tomto směru poradit odborní pracovníci. Tělesný vývoj: Nejčastějším kritériem školní zralosti je tělesný vývoj
dítěte a jeho zdravotní stav. V období vstupu do školy se nápadně
mění tělesné proporce. Dochází k protažení postavy, prodlužují se
končetiny, změny vedou k dosažení „filipínské míry“, kdy ruka
natažená přes vzpřímenou hlavu dosáhne na ušní lalůček na druhé
straně. S proměnou tělesných proporcí totiž úzce souvisí změny v
ovládání těla. Dítě je schopno přesnějších pohybů, které dříve
nezvládalo, a které jsou nezbytné pro úspěšné zvládání psaní, lépe
také koordinuje automatické a volní pohyby. Věk dítěte: Značnou roli při vstupu do školy hraje věk dítěte, který je stanoven šestiletou věkovou hranicí, kdy se v jednom ročníku takto sejdou děti, které šesti let dosáhly již téměř před rokem s dětmi, které jej právě dovršily. Dlouholeté psychologické výzkumy ukázaly na významný rozdíl mezi dětmi staršími (při vstupu do školy nad 6 let a 8 měsíců ) a mladšími, které i přes jejich dobré nadání měly tendenci vyznačovat se větší nesamostatností, hravostí a nesoustředěností. Ještě po čtyřech letech školní docházky mohou být tyto rozdíly patrné. Rozumové a poznávací funkce, řečový vývoj:
Kolem šestého roku dochází ke změnám také v poznávací
činnosti dítěte, kdy si začíná uvědomovat realitu, umí ji odlišit od
svých subjektivních přání a představ, dokáže se více ovládat. Dokáže
rozlišit části obrazce, které dříve vnímalo jako celek, to se týká
jak vizuálních, tak akustických útvarů. To mu také dovoluje
rozlišovat zvukovou a vizuální podobu slov a analyzovat části
určitých celků, což je předpokladem úspěšného postupu při učení
čtení, psaní a počítání. Emoční a sociální zralost:
Velmi důležitá je také citová, neboli emoční zralost dítěte a
s ní souvisí také zralost sociální. Dítě již má mít schopnost
odloučit se na určitý čas od rodiny, podřídit se cizí autoritě,
řídit se stanovenými pravidly. Musí být schopno ukončit započatý
úkol, třebaže pro ně není zajímavý. Snad každý z rodičů si přeje, aby jeho dítě bylo ve škole úspěšné A právě zvážení současných možností dítěte je jedním z předpokladů školní úspěšnosti. Odklad školní docházky je jakousi poslední možností, kdy můžeme dítěti, u kterého si nejsme zcela jisti, že jeho školní dráha bude probíhat bez výraznějších problémů, připravit lepší startovací podmínky. Potom budeme spokojeni nejen my, ale především naše dítě. Zpracovala PhDr. A.Holčáková Pedagogicko - psychologická poradna Nový Jičín |